Každý jeřáb je zatříděn podle toho, kolik pracovních cyklů s břemenem dané váhy uživatel očekává po dobu jeho životnosti. Je rozdíl, zda bude jeřáb s rozpětím 20 metrů a nosností 10 tun takové břemeno zdvihat jedenkrát denně nebo jedenkrát týdně.
Při nákupu jeřábu se však může stát, že dvě jinak stejné nabídky se liší právě v tomto parametru. Levnější řešení však může znamenat, že jeřáb nebude mít životnost 10 let, ale třeba jen 5. Uživatel je pak za pár let překvapen, proč je jeho jeřáb již po životnosti a vyžaduje modernizaci či generální opravu.
V posledním průzkumu mezi provozovateli zdvihací techniky se ukázalo, že tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem zatřídění nebo klasifikace mechanismu jeřábu nesetkaly. Správnou představu o tom, co tento pojem znamená, měla pouze pětina těch, kteří mají na starosti jeřábovou techniku ve firmách.
Správné zatřídění jeřábu je však při nákupu zásadní. Pokud bude jeřáb navržený špatně, bude sice v rámci záruky fungovat, ale již po několika letech může dojít k opotřebení klíčových součástí a životnost jeřábu tak vyprší dříve, než se počítalo. Stejně tak i v případě ocelových konstrukcí. Náklady na výměnu dílů opotřebených díky nesprávnému výpočtu zatřídění mohou dosáhnout statisíců či dokonce milionů korun.
Díky správnému zatřídění lze tedy nejen prodloužit životnost jeřábu, ale také výrazně ušetřit. Nezapomeňte se proto při příštím nákupu jeřábu na tento parametr podívat!
O projektu
Crane Monitor je unikátní výzkumný projekt, který realizuje výzkumná agentura B-inside pro společnost Konecranes and Demag. Projekt sleduje situaci na trhu průmyslových jeřábů a zdvihacích zařízení v České republice, umožňuje sdílení zkušeností mezi firmami, které tato zařízení používají, a pomáhá zefektivnit výběr a následný servis jeřábové techniky ve firmách. Aktuální vlna projektu proběhla v prosinci 2020 a zúčastnilo se jí 310 respondentů, kteří jsou ve výrobních firmách odpovědní za výběr nebo údržbu jeřábové techniky.